počátečních stádiích raného dětství jsou osobní prožitky bezprostřední hodnotící reakcí a teprve později jsou uvědomovány jako stále bohatší citové procesy, stabilnější stavy a diferencovanější vztahy. City dětí jsou krátké, ale značně intenzivní. Zpočátku nemají děti osvojeny ani konveční vyjadřování citů, prožívají zcela přirozeně prudké city hněvu, strachu, lítosti či žárlivosti, zvláště když jim na něčem aktuálně záleží. Ke konci dětství stoupá citová stabilita a za příznivých životních okolností dosáhnou cvičení pro děti Dejvická děti citové vyrovnanosti již ve čtvrtém až pátém ročníku. City se stávají součástí stále komplexnějších útvarů duševního dění Dejvická Čačka Emoční vývoj a schopnosti seberegulace v průběhu školních let narůstá. Jednou z podmínek školní zralosti je i schopnost dítěte odložit bezprostřední uspokojení svých potřeb a věnovat se školní práci. Ve školním věku je dítě schopno podle potřeby vlastní vůlí své city potlačit nebo naopak zřetelně vyjádřit. To je důsledkem skutečnosti, že již rozumí svým vlastním pocitům v dané situaci a Hradčanská současně bere ohled na své sociální okolí. Emoční kompetence má velký vliv na úspěšnost dítěte nejen v sociální interakci, ale např. i při zvládání školních nároků. Teprve ve školním věku dítě poznává, že pocity, přání či motivy je možné skrývat před okolím dětské cvičení Dejvické a dokáže v některých situacích výraz svých citů vůlí potlačit. Ke konci mladšího školního věku si dítě připouští možnost
součastné přítomnosti několika i protikladných emocí. Toto porozumění možnosti ambivalentních prožitků také značně závisí i na kognitivní zralosti a na vědomí, že na každou situaci je možné pohlížet současně z více různých perspektiv. Vliv hraje i sociální plavali dětech Prahou 6 Dejvickou