souvisí nejen se zrakovým vnímáním, ale také se strategií vnímání. Předškolní děti se od mladších školních dětí kromě jiného liší v tom, že ve svém poznávání např. prohlížení obrázků nemají žádný systém, zatímco mladší školáci jsou schopni postupného prohlížení, které má určitý řád. Další věcí, která je důležitá, je tzv. sekvenční percepce, což je schopnost správně vnímat Praha 18 pořadí, což je zapříčiněno zralostí oblastí, které jsou umístěny především v kůře čelního a temenního laloku. Další složkou, která ovlivňuje výsledek práce školáka, je úroveň senzomotorické koordinace a to především pohybů ruky a oka Vágnerová, Sluchové vnímání také dozrává v období mezi rokem, kdy je zejména fonemický sluch podporován každodenní zkušeností. Většina dětí v tomto věku je již schopna rozlišovat všechny zvuky mluvené řeči rodného jazyka, jen občas špatně dešifrují rychlou řeč a to zejména tehdy, když se příliš nesoustředí. Další složkou, která se v tomto věku rozvíjí, je vnímání časové posloupnosti sluchových podnětů, kdy Ládví je důležité vnímat slovo jako celek, který je složený z určitých hlásek v pevném pořadí. V tomto věku se výrazně zlepšuje schopnost rozlišovat hranice slov, stanovovat jejich pořadí ve větě a řadit hlásky ve slovech Vágnerová, V období, kdy děti přicházejí do školy, cvičit dítěte Bořanovice dochází kromě výše uvedených změn, také ke kvalitativní proměně jejich uvažování. Toto období, které trvá až do let, se nazývá Bořanovicím cvičením dětech
fází konkrétních logických operací. Podle Vágnerové patří mezi charakteristiky konkrétního logického myšlení mladších žáků schopnost decentrace, tedy schopnost posuzovat skutečnost podle více hledisek, konzervace, což je vědomí trvalosti určitých objektů a jejich znaků, reverzibilita, tzn. vratnost různých myšlenkových operací už vědí, že pokud něco udělají, situace se změní, ale jsou schopni si