Cvičení pro děti Praha 1 Muzeum

kterémkoliv vyučovacím předmětu propojuje učební činnost žáků s přiměřenou pohybovou činností viz. např. Jonášová, Michálková, cvičení pro děti Muzeum Mužík, Mužík, s. Pohybová činnost o přestávkách je další možností, kdy se žáci mohou protáhnout a proskočit. V kratších přestávkách se děti většinou stihnou pohybovat jen po třídě, ale i zde se nabízí možnost protáhnout se na koberci, nebo si dojít na toaletu. V delších přestávkách mají děti ve většině školách přístup na školní zahradu, nebo hřiště, kde tento čas využívají k drobným pohybovým hrám, minifotbalu, skákání gumy, nebo přes švihadlo, šlapáky, honičky a další. V některých školách děti Muzeum využívají i školní tělocvičnu, kde jsou zčásti organizované a zčásti volné pohybové aktivity. Významnou roli v pohybových činnostech cvičení pro děti Muzeum dětí mladšího školního věku zastává školní družina. Většina dětí ji v tomto období navštěvuje. Harmonogram odpoledne by měl být následující po obědě by měly převládat činnosti relaxační a poté řízené i spontánní hry, které by se měly sestávat zvláště z pohybových her. Školní družina využívá především školní zahrady nebo hřiště, které jsou k těmto aktivitám vhodné, případně tělocvičnu či přilehlý park. Sportovní kroužky jsou jednou z významných aktivit, kterou škola v rámci pohybových činností může Hlavní nádraží zajistit. Jak již bylo v úvodu napsáno, pokud škola nabízí velkou škálu sportovních kroužků, vybrat si může opravdu každý. Od

tanečního kroužku, mažoretek, aerobiku pro dívky až po fotbal, florbal či karate pro chlapce. Školy v přírodě, školní výlety, specializované kurzy. Zejména městské školy a školy nacházející se v oblastech znečištěného životního prostředí by měly organizovat pro žáky nižších ročníků školy v přírodě vedle základních kurzů plavání. Význam pohybových činností a pobytu v přírodě je Muzeem cvičení s dětmi patrný. Velmi vhodným doplňkem a zvýrazněním výchovy ke zdraví jsou projekty podpory zdraví např. Dny zdraví, Týdny zdraví, anebo komplexní program Škol podporujících zdraví. Mužík, s. Mnoho odborníků požaduje, aby se navýšil počet vyučovacích hodin tělesné výchovy během jednoho týdne. Většina škol využívá pouze dvouhodinovou časovou dotaci na výuku tělesné výchovy, někde jsou to i tři

cvičením dětí Muzea

hodiny. Z praxe můžeme uvést příklady, kdy malá škola se žáky, která zavedla tělesnou výchovu tři hodiny v týdnu, byla úspěšnější ve sportovních soutěžích v okresním i krajském měřítku než velké školy s žáky, kde je výběr talentovaných žáků mnohem cvičilo dětem Muzeum jednodušší. Ačkoliv nám ve smyslu ke zdraví nejde o výkonovou zdatnost ve školní tělesné výchově však o nějakém soustavném, I.P.Pavlova namáhavém či zatěžujícím tréninku nemůžeme hovořit, můžeme u žáků s navýšenou hodinovou dotací vidět i mnohem vyšší úroveň zdravotně orientované zdatnosti. Představme si, že by se zvýšil počet hodin tělesné výchovy v každé škole o jednu, což by z hlediska Náměstí Míru struktury týdenního rozvrhu hodin nijak nezasáhlo do výuky ostatních předmětů. Jaký by to mělo dopad na zdraví každého jedince a celé